Toulky českou minulostí komplet 1-200 - Josef Veselý, Igor Bareš, Iva Valešová

Medium:8CD - Formát: 8x CD, Kompilace, 4x 2CD mp3 za zvýhodněnou cenu
Žánr: Mluvené slovo, Audiokniha
Délka: cca 100 hodin

CD1 + CD2 - Toulky českou minulostí - 1-50:
délka: 24 hodin

CD3 + CD4 - Toulky českou minulostí - 51-100:
délka: 24 hodin

CD5 + CD6 - Toulky českou minulostí - 101-150:
délka: 24 hodin

CD7 + CD8 - Toulky českou minulostí - 151-200:
délka: 23 hodin

Toulky českou minulostí jsou jedním z nejoblíbenějších pořadů Českého rozhlasu. Jejich kouzlo spočívá v tom, že vyprávějí o naší historii poutavě a v příbězích. Jednotlivé díly představují události a osobnosti, které formovaly naši několikatisíciletou historii a zanechaly nesmazatelné stopy v krajině, architektuře a v celé společnosti na území dnešních Čech, Moravy a Slezska.

První příběhy Toulek začínají od nejstarších stop, které na povrchu naší země zanechaly nohy už podobné lidským. Postupně procházíme všemi historickými epochami a v budoucích dílech s vámi doputujeme až do doby, kterou si sami pamatujete.

Na většině z dosud natočených pořadů se podílel stálý tým interpretů: Josef Veselý, Ivana Valešová, František Derfler, Igor Bareš a režisér Jaromír Ostrý. V posledních letech však Igora Bareše nahradil další Igor, totiž Dostálek, a namísto Františka Derflera usedl za mikrofon Vladimír Krátký.

Rozhlasové Toulky se poprvé vysílaly v neděli 2. dubna roku 1995. S nápadem dát rozhlasovou podobu sérii atraktivních publikací Toulky českou minulostí přišel tehdejší dramaturg Českého rozhlasu Bohumil Kolář, který považoval Toulky českou minulostí za úžasný materiál vhodný i pro rozhlasové zpracování. Autorovi knižní předlohy Petru Horovi-Hořejšovi se nápad zalíbil. Po právu věřil, že jeho Toulky budou hojně využívanou součástí rozhlasového audio archivu. Rozhovor s autorem knižní inspirace Petrem Horou-Hořejšem pro Týdeník Rozhlas v roce 1995 najdete zde.

Autor Toulek dává za pravdu Janu Werichovi, že čas vlastně neexistuje. V jedné forbíně, v níž hrál s panem Horníčkem, utrousil myšlenku, že čas si jen vymysleli lidi, aby věděli, od kdy do kdy a kolik za to. Ze zorného úhlu věčnosti jeví se propast mezi starověkem a 21. stoletím jako ďolík takřka nepostřehnutelný. A lidi, ti jsou pěkných pár desítek tisíc let prakticky stejní. Pravda, oblečeni tu ve více, onde méně zdobný kabátec, tu s parukou na lebce, tu s hlavou okázale plešatějící či ostříhanou nakrátko, tu hygienicky voňaví, tu s odpuštěním smrdící, ale jsou to stále tytéž pracovité ženské a frajeři a filutové a lapkové, duše čisté i nejrůznější špínou zasviněné, lidé moudří i arogantní tupci, krasoduchové i sprosťáci, srdce statečná, bázlivá, zrádná i smilná, a to od samého počátku civilizace v českomoravskoslezských hvozdech až po dnešní, v Evropské unii bydlící srůstající Českou republiku. I ta dnešní společenská scéna se hemží spoustou Albrechtů z Valdštejna, Milotů z Dědic, Čapků ze Sán, Zikmundů Hulerů. Jen Janů Husů a Amosů Komenských a taky Karlů Čtvrtých tu vidět pomálu.